Sběr:
K léčebným účelům se používá čerstvý kořen. Kořeny se sklízí na podzim od září do listopadu nebo na jaře od března do května, nejlépe z dvouletých rostlin.Kořen se uchovává čerstvý v chladu a vlhku, tedy např. ve sklepě zahrabán v písku.
Použití:
Křen působí výrazně antibakteriálně, podporuje trávení (zvyšuje vylučování trávících enzymů a normalizuje střevní mikroflóru), odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbudivě, pro vysoký obsah vitamínu C je výborným prostředkem při rekonvalescenci. Při zevním použití zvyšuje prokrvení tkání, čímž urychluje hojení a regeneraci
Vnitřně:
Se podává nejčastěji čerstvý, nastrouhaný, pro zmírnění štiplavosti obvykle smíchaný s nastrouhanými jablky v poměru 1:1 v dávce 1 až 4 polévkové lžíce denně.
K vypuzení žlučníkových kamenů se užívá macerát křenu v červeném víně (litrová láhev se naplní do 1/5 nastrouhaným křenem, zalije se červeným vínem, nechá se 10 dní luhovat a pak se užívají první 3 dny 3 čajové lžičky macerátu, později 3 polévkové lžíce, celkem se bere nejméně 30 dní).
Zevně:
Křenové placky (smíchá se 1 díl nastrouhaného křenu, 5 dílů mouky a 1 díl tuku, např. sádla, placka se přiloží na postižené místo a nechá se působit 15 až 30 minut) zlepšují prokrvení, tím zmírňují bolest a přikládají se na bolavé klouby
Trápí-li vás kašel, nastrouhejte kořen křenu a smíchejte jej s medem a žloutkem. Když této směsi sníte několikrát za den dvě lžičky, měli byste mít po starostech s nepříjemným chrapotem.
Další užití:
Používá se jako přísada k jídlům, zejména masitým. Fytoncidního působení křenu je také využíváno při nakládání např. okurek nebo červené řepy, k nimž se přidávají plátky křenu, díky kterému naložené směsi nepodléhají (nebo alespoň podléhají později) plesnivění.